Vína bílá

VÍNA BÍLÁ (ZDROJ: ZNOVÍN)

Aurelius

Kvalitní, plné víno má charakter vín Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širší škály. To vytváří kořenitost, ale snižuje svižnost a eleganci vlastní vínům Ryzlinku rýnského.

Barva: zelenožlutá
Vůně: ovocné tóny, kdoulově-lipová
Chuť: plná s výraznějšími kyselinami, svěží až řízná, jemně kořenitá 
Ve vůni a chuti můžeme hledat: jablko, citronovou kůru, koření

Vhodnost ke skladování: střední až dobrá

Stolování: Vína odrůdy Aurelius jsou v gastronomii využívána podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům a lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběry se hodí k pstruhům a různým úpravám jiných ryb. Sladké výběry dobře ladí s dezerty.

Chardonnay

Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. 
Chardonnay z teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání na lahvi.
Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování).
Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.

Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře.

Irsai Oliver

Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivování.

Barva: světle žlutá
Vůně: muškátově kořenitá
Chuť: nízký obsah kyselin, muškátová chuť, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Víno lze podávat jako aperitiv a k dezertům.

Kerner

Plodnost odrůdy Kerner je pravidelná a cukernatost moštů je velmi dobrá. Při odpovídajícím způsobu pěstování keřů lze každoročně získávat víno s přívlastkem.
Předností Kerneru je dobrá jakost i v horších ročnících. Ze suchých poloh bývají jeho vína široká a hořknou, stejně jako při oxidativním školení. Ze všech novošlechtění jsou jeho vína nejpodobnější Ryzlinku rýnskému, a tak jako u něj lze i u Kerneru dosahovat vysokou jakost výběrů z hroznů i výběrů z bobulí.

Barva: zelenožlutá až slámově žlutá
Vůně: svěží aromatické látky, připomínající koncentrovanější vůni Ryzlinku rýnského
Chuť: plné tělo, při reduktivní technologii svěží až řízný typ plného, elegantního a pro běžného konzumenta přitažlivého vína; příjemné kyseliny, nahořklý závěr
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, rybíz, tmavý med, máslové tóny, kořenitost

Vhodnost ke skladování: při reduktivním školení dobrá

Stolování: Technologicky správně zvládnutá vína Kerneru jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám, i uzeným, ke chřestu a k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným.

Muškát moravský

Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy a s příjemným obsahem kyselin mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Vína Muškátu moravského jsou vhodná do směsí a jako součást značkových vín i sektů.

Barva: světle žlutá
Vůně: výrazná muškátová vůně
Chuť: lehčí, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Jemně muškátové víno je vhodné jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře. Také se hodí k mírně sladkým dezertům neutrální chutě. Suché víno je vhodné k jemné paštice.

Muškát Ottonel

Vína Muškátu Ottonelu mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm okysličení. Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají úměrné množství kyselin, jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem. 
K dosažení vysoké jakosti vína musí mít vinař dostatečné technologické zkušenosti s touto odrůdou. Podle zkušeností z Rumunska (Murfatlar) nebo z Rakouska (Burgenland) je možné vytvořit z přezrálých hroznů této odrůdy vynikající přírodní dezertní vína s obsahem zbytkového cukru.

Barva: světle žlutá
Vůně: jemná, muškátová
Chuť: jemná, lehká, kratší, muškátová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: růži, muškát

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Vína Muškátu Ottonelu se nejčastěji kombinují s předkrmy z husích jater nebo se sladkými dezerty. Mohou sloužit jako lehký suchý aperitiv.

Müller Thurgau

Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít    jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. 
Bohužel se konzumenti stále setkávají i s víny málo aromatickými, širokými, plochými, s hořkou dochutí, která jsou výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě a která v poslední době zatlačují tuto cennou odrůdu do pozadí. Víno je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin.

Barva: světlá se zelenožlutým odstínem
Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny
Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Vína odrůdy Müller Thurgau jsou víny ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.

Neuburské

Kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech. Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého vína se stává často přitažlivé, lahvově zralé víno neutrálního typu.

Barva: žlutá, u vyšších přívlastků zlatožlutá
Vůně: jemné aroma
Chuť: středně plná až plná, harmonická, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy, maliny, smetanu

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky. Hodí se i k vařeným masům, přírodní úpravě hovězího, k vydatnějším, ale neutrálním jídlům. Dále může doplňovat bílé sýry či zeleninové polévky.

Pálava

Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin.

Barva: zlatožlutá
Vůně: aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu
Ve vůni a chuti můžeme hledat: koření, muškát, vanilku

Vhodnost ke skladování: střední

Stolování: Podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům.

Rulanské bílé

Na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická bílá vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší.
Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběrů z hroznů, ale také výběrů z bobulí i botrytických výběrů. Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (Alsasko) a také pro zrání v malých dubových sudech barrique (Bádensko, British Columbia).
Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost, a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní.

Barva: světle žlutá, zelenožlutá
Vůně: jemné květinové vůně, u vyzrálého vína chlebnatá
Chuť: plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní
Ve vůni a chuti můžeme hledat: hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína Rulandského bílého lze podávat při slavnostnějších příležitostech při bohatém výběru masitých jídel. Hodí se dobře i k uzeným rybám, k pečením nebo k sýrům s ušlechtilými plísněmi. Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu. Vína nejvyšších přívlastkových kategorií se zbytkovým cukrem jsou vhodná také k dezertům. Svěží Rulandské je vynikající jako aperitiv.

Rulanské šedé

Od vín Rulandského šedého se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín.
Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu.
Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní.

Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, ovocné tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, hebká, s vysokým extraktem
Ve vůni a chuti můžeme hledat: pomeranč, med, botrytické tóny, jablka, hrušky, mango, květiny, někdy i kozí pysk

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům. Suchá vína se hodí k těžší úpravě drůbeže nebo k hustším polévkám.

Ryzlink rýnský

V chuti ryzlinkových vín hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.

Barva: světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny
Vůně: široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena.
Chuť: Od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti.
Ve vůni a chuti můžeme hledat: broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečná ke studeným předkrmům a telecímu masu. Pozdní sběry se hodí k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách. Sladké výběry doprovázejí dobře dezerty. Vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k dlouhému posezení s malým zákuskem.

Ryzlink vlašský

Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.

Barva: světle žlutozelená
Vůně: široká škála vůní
Chuť: plná, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninou. 
Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché, všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrům, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.

Sauvignon

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy.
U zahraničních Sauvignonů se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně z půd křemičitých (francouzská oblast Sancerre) nebo s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Z velkých sklizní a horších ročníků ale mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá.
Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě. 
V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny.
Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.

Barva: světle zelenožlutá 
Vůně: intenzivní
Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyseliny, s velkou škálou od travnatých, kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů.

Sylvánské zelené

Při větších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyseliny rychle odbourávají a víno může být až fádní. Sylvánské se dříve hojně užívalo do směsí s tvrdšími víny (na Slovácku s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžné, suché, „výčepní víno“ k prostým jídlům.

Barva: zelenožlutá
Vůně: při nižší sklizni mírně kořenitá a bez zvláštních aromatických látek
Chuť: neutrální s větším množstvím kyselin, při vyšší vyzrálosti hroznů nabývá na viskozitě, hladkosti a vláčné harmonii
Ve vůni a chuti můžeme hledat: u mladších vín angrešt

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína Sylvánského zeleného jsou výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. 
Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel.

Tramín červený

Většina vín Tramínu bývá s menším či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarvena sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj nebo zimolez. Vína z odrůdy Tramín jsou ve vůni snadno rozpoznatelná. Někdy však mohou připomínat také Muškát.
Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jedná se o plné extraktivní víno, s nižším obsahem kyselin. Mívá hustou až vysoce viskózní strukturu.
Vína Tramínu mají dlouhou dochuť a neslouží k běžnému pití. Někdy lze víno Tramínu rozpoznat již podle barvy, neboť se oproti většině ostatních vín vyznačují velmi intenzivní barvou. Tato elegantní vína vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést.

Barva: zelenožlutá až zlatožlutá, intenzivní
Vůně: kořenitě medová
Chuť: koncentrovaná, kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: čajovou růži, koření, med, hrozinky, exotické aroma, tropické ovoce, fialku, zázvor, skořici, liči

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Tramín se hodí pro slavnostní příležitosti. Vína hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu, ale jsou také vhodná při ukončení stolování.
Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k dezertům a k sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování.
Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří Tramín k těm málo vínům, která se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze vína Tramínu podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa.

Veltlínské červené rané

Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, a proto se ho často využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský. Protože vína postrádají osobitý výraz, jsou méně oblíbená. Výjimkou jsou u nás vína této odrůdy ze severněji položených vinic jižní Moravy, kterým na určité osobitosti nechybí.

Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, při vyšší cukernatosti moštů se objevují až medové tóny
Chuť: plná a s nízkým obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: med, chlebnatost

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě a k masitým svačinám. Také k hutným polévkám, k masům s omáčkou nebo ke studené míse.

Veltlínské zelené

Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Ponecháme-li na letorostu pouze jeden hrozen, dosáhneme tak zvýšené extraktivnosti a plnosti vína.
Veltlínské zelené dnes tvoří 48,4 % z celkové plochy vinic v sousedním Rakousku a setkáme se tam většinou s běžnými jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí „pod víchem“ v družné zábavě jako „heuriges“ – letošní (mladé) víno.
Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá.
Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.

Barva: světle zelená až zelenožlutá
Vůně: svěží, pronikavá
Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce

Vhodnost ke skladování: Jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé.

Stolování: Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám.