Vína červená

VÍNA ČERVENÁ (ZDROJ: ZNOVÍN)

Alibernet

Víno může dosahovat velmi dobré jakosti a může být i dostatečně plné při menším objemu sklizených hroznů a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. 
Odrůda je používaná do cuvée, jimž dodává barvu a kabernetové aroma.

Barva: velmi tmavě červená
Vůně: výrazná kabernetová
Chuť: středně plná až plná, s vyšším obsahem tříslovin, zrajících až do neutrální hebkosti
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, kabernet

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Víno Alibernetu je vhodné k pokrmům ze zvěřiny.

André

Mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná.

Barva: u vín z dobře vyzrálých hroznů tmavě granátová
Vůně: ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín tóny borůvek, případně povidel
Chuť: plná, harmonická, po vyzrání na sudech a na lahvích hebká chuť zralé třísloviny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, borůvky, povidla

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína André jsou vhodná ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Jsou vděčným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým a uzeným masům.

Cabernet Moravia

Je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí.

Barva: tmavě granátová
Vůně: jemně kabernetové tóny
Chuť: jemně kabernetové tóny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Podává se k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům.

Cabernet Sauvignon

V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernet Sauvignonu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. 
Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). 
Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jednom a půl až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech, i později.

Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje 
Vůně: typická černorybízová
Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá; u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.

Dornfelder

Dornfelder poskytuje možnost velkého kvalitativního rozsahu od stolních vín až k pozdním sběrům a současně umožňuje využití různých technologií k výrobě červených vín. 
Záhřevem drtě se dají získat velmi barevná vína vhodná ke krytí (zvýraznění) barvy různých cuvée.

Barva: tmavě granátová
Vůně: svěží ovocné tóny
Chuť: středně plná až plná podle úrody a technologie
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy

Vhodnost ke skladování: střední
Většinou je konzumováno jako mladé víno. Jen velmi plná vína z malé sklizně jsou vhodná pro skladování.

Stolování: Svěží vína Dornfelderu se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k pečeným masům.

Frankovka

Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím je možné dosáhnout při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které je kořenité a současně plné s ovocnými tóny. Vína Frankovky se dají dobře skladovat a zrají na lahvi pomalu.

Barva: světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky
Vůně: v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně.
Chuť: tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, skořici

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: V závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy.

Merlot

Víno se velmi lehko a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů.
Vína regionu Bordeaux mají poměr odrůdového složení rozdílný podle jednotlivých oblastí. Standardní cuvée se skládá z Merlotu, Cabernet Sauvignonu, Cabernet Franc, s možností přídavku odrůd Malbec a Petit Verdot. Merlot přináší do cuvée měkkost a výplň vína, Cabernet Franc vůni a Cabernet Sauvignon dává vínu potřebnou strukturu. Samotný Merlot by nebyl tak dlouhověký. 
Ve vínech oblastí Médoc a Graves je v průměru jen 25 % Merlotu, v oblasti St. Émilion 60 % Merlotu a hlavně Cabernet Franc. V oblasti Pomerol bývá 80 % nebo i 95 % Merlotu. Půdy obou posledně uvedených oblastí jsou většinou těžké a chladné, což zpožďuje zrání Cabernet Sauvignonu, kterému se lépe daří na štěrkovitých půdách.

Barva: rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože to je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí.
Vůně: jemná vůně přezrálého černého rybízu
Chuť: nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže; po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.

Modrý Portugal

Odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní nežli u Svatovavřineckého. Mladé víno Modrého Portugalu má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná, a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku. Při zrání vína se objevují vůně čerstvého sena. 
Použitím zvláštní technologie, tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem „Martinské víno“ v den svátku sv. Martina (11. listopadu), tedy ještě před světoznámým francouzským Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat.
Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se dosáhlo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.

Barva: jemně rubínová
Vůně: jemně květinová
Chuť: lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: květiny, čerstvé seno

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Vína Modrého Portugalu se často pila při družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám.

Rulandské modré

Vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování.
Z odrůdy Pinot noir se ale nedělají jen vína červená. V některých oblastech jsou oblíbená vína růžová buď jen z Rulandského modrého, nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Slupka bobulí Rulandského modrého obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína zvaná klarety, která jsou součástí základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín Champagne. 
Základ obsahuje obvykle vína ze dvou až tří ročníků odrůd Chardonnay, Pinot noir a Pinot meunier (Mlynářka). Chardonnay dodává směsi jemnost a delikátnost. Pinot noir vytváří mohutnost a bohatost dojmu a víno odrůdy Pinot meunier podporuje rychlejší stárnutí směsi a dráždí chuťové pohárky ušlechtilou kyselinou. Pinot noir navíc obohacuje konečný dojem. Ve vůni se objevuje příznačná jemná „mýdlovinka“ a lákavá svěžest.

Barva: bledě rubínová až cihlově červená, s nazlátlým okrajem 
Vůně: ovocné tóny
Chuť: plná, nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost při klouzání po jazyku
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, maliny, jahody, černé třešně, brusinky; ve vyzrálých kůži, kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké madle, hořkou čokoládu

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Červená vína Pinot noir se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo: čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušit. 
Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem.

Svatovavřinecké

Vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem.

Barva: tmavě červená, granátová až fialová
Vůně: výrazně višňová, někdy až černorybízová 
Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny; někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin.
Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých dobrých ročníků povidla

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou.

Zweigeltrebe

Chuťové vlastnosti vín Zweigeltrebe jsou silně závislé na objemu sklizně hroznů připadajících na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají přitom dostatečné množství tříslovin a určitou přímočaře pevnou říznost. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, aby víno nebylo trpké.

Barva: tmavě granátová s fialovým zábleskem
Vůně: ovocněkořenitá, mnohdy připomínající bobulové ovoce 
Chuť: plná, s dostatečným obsahem tříslovin, řízná až jemná a hebká
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, višně, višňový kompot

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: Vína Zweigeltrebe doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny.

 

Dotazy a telefonické objednávky

Telefon: +420 602 507 702
(pondělí až pátek, 8 - 17 hodin)

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jsme na Facebooku

 

facebook-fan-pageFacebook   |   © 2014 Crustum - mladá vinotéka.